Všechny vnoučata Dr. Holemona dostali při svém narození jako první dar od prarodičů odběr a uchování pupečníkové krve. V té době dědeček ani netušil, jak velký význam bude mít tento odběr pro jednu z vnuček.
Address: Konviktská 291/24, Praha
Kontakt: 800 900 138
Všechny vnoučata Dr. Holemona dostali při svém narození jako první dar od prarodičů odběr a uchování pupečníkové krve. V té době dědeček ani netušil, jak velký význam bude mít tento odběr pro jednu z vnuček.
Svitlana čekala své první dítě, když lékař v 20. týdnu těhotenství diagnostikoval u jejího nenarozeného dítěte vrozenou srdeční vadu a doporučil jí ukončení těhotenství.
Z výsledků nových laboratorních výzkumů vyplývá, že vícenásobné podání pupečníkové krve může pomoci při léčbě poškození mozku u dětí, které nastalo v důsledku nedostatku kyslíku během těhotenství nebo při samotném porodu.
Daria byla v 35. týdnu těhotenství, když jí lékař po vyšetření oznámil, že její dítě má rozštěp páteře. “V ten den jsme měli první výročí naší svatby. Manžel byl se mnou na těhotenském ultrazvuku, abychom spolu mohli vidět naši dcerku, ale dozvěděli jsme se špatnou zprávu,” vzpomíná Emmina matka Daria.
Rozštěpy rtu a patra jsou závažné vrozené malformace, jejichž terapie si vyžaduje interdisciplinární tým zahrnující pediatra, porodníka, genetika, plastického chirurga, čelistního ortopeda, logopeda, psychologa a dalších specialistů. Protokol rekonstrukce rozštěpu rtu a patra zahrnuje řadu chirurgických výkonů.
V posledních letech se zvyšuje zájem o klinické aplikace pupečníkové krve při neurologických poruchách. Současné klinické studie se zaobírají dětskou mozkovou obrnou, traumatickými poraněními mozku, novorozeneckou hypoxicko-ischemickou encefalopatií, opožděným vývojem jedince a dalšími vývojovými poruchami, například autizmem.
Španělským vědcům z Výzkumné skupiny tkáňového inženýrství z Ústavu histologie na Univerzitě v Granadě se podařilo poprvé přijít na způsob, jak z kmenových buněk získaných z pupečníku vytvořit umělou kůži. Tento významný vědecký objev umožní nahrazovat kožní tkáně pacientům s popáleninami. Velkou výhodou je možnost připravit a uskladnit umělou kůži v tkáňových bankách, kde bude v případě potřeby okamžitě k dispozici.
V poslední době zaznamenáváme nebývalý vzestup publikovaných dat zabývajících se rozdíly mezi kmenovými buňkami. Právě taková data související s výzkumnou vědeckou činností poskytují stále novější a podrobnější informace o velmi nepatrných rozdílech mezi buňkami různého původu a umožňují inovativní zdokonalení klinických postupů v oblasti regenerativní medicíny.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří epilepsie mezi nejčastější závažná onemocnění mozku.
Nejnovější výzkum vědců z Bristolské university poukazuje na možnost použití kmenových buněk z pupečníkové krve na léčbu obětí infarktu. „Náš výzkum naznačuje, že v budoucnosti by tyto kmenové buňky mohly sehrát významnou úlohu při léčbě pacientů po infarktu,“ uvedl vedoucí studie Raimondo Ascione.
Pojem „mezenchymální kmenové buňky“ poprvé zmínil Dr. Caplan, profesor biologie a ředitel Skeletal Research Center v Case Western, koncem 80-tých let jako reakci na tehdejší dogma, že „dospělá zvířata mají pouze krvetvorné kmenové buňky a nemají žádné jiné kmenové buňky ve svých orgánech“.
“Mrtvice je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v USA a hlavním důvodem vážného a dlouhodobého těžkého zdravotního postižení. Proto by měl být přínos tohoto výzkumu významný pro zvýšení kvality života pacientů,” řekl Dr. Sergej Bušnev, ředitel výzkumu z floridského Hospital Neuroscience Institute, kde nedávno oznámili začátek nové klinické studie.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří epilepsie mezi nejčastější závažná onemocnění mozku. Epilepsie je chronické onemocnění, projevuje se náhlými a opakovanými záchvaty, které mohou nastat kdykoliv. Ačkoliv epileptika pomáhají mnohým pacientům záchvaty kontrolovat, na 30-40% lidí medikamentózní léčba neúčinkuje.
Léčba rohovkové slepoty je obzvlášť závažným problémem v rozvojovém světě, kde se vyskytuje mnoho případů poškození oka chemicky nebo úrazem, přičemž komplexní léčba pomocí transplantace nebo štěpů z plodové blány není pro většinu populace dostupná.