Hematologické malignity jsou nádorová onemocnění krve, krvetvorných orgánů a lymfatického systému, jako jsou například leukémie nebo lymfomy. Transplantace krvetvorných buněk je při léčbě těchto onemocnění často jediným možným řešením. Tyto buňky se kromě kostní dřeně nacházejí také v pupečníkové krvi.
Mezi výhody transplantace hematopoetických (krvetvorných) kmenových buněk pupečníkové krve patří zejména nízká míra relapsu onemocnění a nízké riziko vzniku reakce štěpu proti hostiteli. Reakce štěpu proti hostiteli, nazývaná i graft versus host disease (GvHD), je velmi nežádoucí a závažná komplikace, která může vzniknout po transplantaci krvetvorných kmenových buněk. Je způsobena buňkami imunitního systému transplantátu dárce, které bojují proti buňkám pacienta. Tato reakce je velmi nebezpečná a může končit fatálně.
V některých případech se však může stát, že daná jednotka pupečníkové krve pro konkrétního pacienta obsahuje menší počet krvetvorných kmenových buněk než je potřeba. Na vývoj technologií, pomocí kterých by byla možnost expanze (množení) krvetvorných kmenových buněk pupečníkové krve se již vyvinulo značné úsilí. Cílem této studie bylo prozkoumat bezpečnost a proveditelnost transplantace UM171-expandovaných krvetvorných kmenových buněk pupečníkové krve u pacientů s hematologickými malignitami, které nebylo jinak možné najít vhodného dárce.
Studie dokazující bezpečnost podání UM171-expandované pupečníkové krve
Tato jednoramenná otevřená studie bezpečnosti a proveditelnosti fáze 1-2 byla prováděna ve dvou nemocnicích v Kanadě. Studie měla dvě části. V první části dostávali pacienti dvě jednotky pupečníkové krve (jednu expandovanou a jednu nemanipulovanou pupečníkovou krev), dokud se neprokázalo přihojení expandovaného štěpu. Přihojení štěpu je proces, kdy se transplantované krvetvorné kmenové buňky usídlí v kostní dřeni a začnou vytvářet zdravé krvinky. Ihned poté, co se potvrdilo, že se štěp přihojil, byla zahájena druhá část studie.
V této části byla pacientům podána pouze jedna jednotka, a to už expandovaná pupečníková krev. Kritéria pro zapojení do studie byly: věk pacienta 3–64 let, hmotnost minimálně 12 kg a hematologická malignita s indikací na alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk.
Studie se zúčastnily dvě klinické pracoviště. Tyto pracoviště byly pouze pro dospělé pacienty, pediatričtí pacienti (ve věku <18 let) nakonec do studie zahrnuti nebyly. Primárními cílovými ukazateli studie byly zejména proveditelnost expanze hematopoetických kmenových buněk pupečníkové krve, bezpečnost transplantace a minimální množství buněk jednotky pupečníkové krve před expanzí. Tato studie byla zaregistrována na stránce ClinicalTrials.gov pod číslem NCT02668315 a byla úspěšně ukončena.
Výsledky studie
Mezi 17. únorem 2016 a 11. listopadem 2018 bylo do první části studie zařazeno 27 pacientů, z nichž čtyři dostali z bezpečnostních důvodů dvě jednotky pupečníkové krve. 23 pacientů bylo následně zařazených do druhé části studie. Ve druhé části byly 22 pacientům transplantovány buňky už jen jedné expandované jednotky. Minimální množství CD34 pozitivních buněk (zodpovědných za krvetvorbu) jedné jednotky pupečníkové krve po rozmrazení, které umožnilo rychlé přihojení štěpu po expanzi, bylo 0,52 x 105. Úspěšnost expanze byla 96 % – pomocí UM171 se podařilo namnožit 26 z 27 jednotek pupečníkové krve. Nevyskytly se žádné neočekávané nežádoucí události. Jeden z 22 pacientů bohužel podlehl onemocnění.
Prokázalo se, že expanze krvetvorných kmenových buněk pupečníkové krve je proveditelná, bezpečná a umožňuje použití i malých jednotek pupečníkové krve z hlediska počtu buněk, navíc zcela bez komplikací v souvislosti s přihojením štěpu.Expanze buněk pupečníkové krve je způsob, jak eliminovat nevýhody transplantací krvetvorných buněk pupečníkové krve při zachování obrovské výhody nízkého rizika chronické GVHD a relapsu onemocnění.
Zdroj: https://www.thelancet.com/journals/lanhae/article/PIIS2352-3026(19)30202-9/fulltext
