Připravili jsme pro Vás seznam nejčastějších otázek s odpovědí týkajících se pupečníkové krve a tkáně pupečníku.
Pokud jste nenalezli odpověď na Vaši otázku:
Address: Konviktská 291/24, Praha
Kontakt: 800 900 138
Připravili jsme pro Vás seznam nejčastějších otázek s odpovědí týkajících se pupečníkové krve a tkáně pupečníku.
Pokud jste nenalezli odpověď na Vaši otázku:
Krvetvorné kmenové buňky jsou částečně diferencované buňky schopné přeměňovat se na červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. U dospělých se tyto buňky nacházejí v kostní dřeni, ale během prenatálního vývoje se nacházejí v játrech a slezině. Několik týdnů před porodem se krvetvorné kmenové buňky začnou uvolňovat do krve a postupně se zachytávají v kostní dřeni, kde zůstávají po celý život. Proto se v krvi novorozence nachází relativně vysoký obsah krvetvorných buněk.
Kmenové buňky jsou základní buňky organismu, které mají schopnost se vyvinout na různé specializované typy buněk (například nervové, krevní buňky, buňky svalů, kostí kůže, orgánů a podobně) a zároveň mají schopnost sebeobnovy čili se mohou dělit na další stejné kmenové buňky.
Kmenové buňky dokážou regenerovat nemocné nebo poškozené tkáně a jsou pro organismus během života nezbytné.
Pupečníková krev je krev novorozence, která zůstává po narození dítěte a po přestřižení pupečníku v placentě a pupeční šňůře. Výjimečná je tím, že obsahuje vzácné krvetvorné (hematopoetické) kmenové buňky, které jsou mladé a nezatížené získanými onemocněními, léčbou či procesem stárnutí.
Pupečníková krev obsahuje kromě krvetvorných kmenových buněk i takzvané mezenchymální kmenové buňky, které se dokáží diferencovat na buňky širokého spektra tkání. Zdrojem mezenchymálních kmenových buněk je také tkáň pupečníku a placenty.
Pupečníková krev se v současnosti využívá při léčbě některých hematologických a onkologických onemocnění, jako jsou leukémie, lymfomy, nádorová onemocnění orgánů, poruchách imunity či metabolismu. U většiny těchto onemocnění selhává krvetvorba v kostní dřeni. Při regeneraci kostní dřeně použitím krvetvorných kmenových buněk mluvíme o takzvané transplantaci krvetvorných buněk.
Momentálně probíhají i klinické studie, ve kterých je zkoumán potenciál pupečníkové krve i při jiných onemocněních, mimo tradičního rozsahu onkologie nebo hematologie.
Placentární krev je pupečníková krev, která se odebírá z povrchových žil placenty. Děje se tak po porodu placenty. Tato krev se zpracovává odděleně a je uskladněna samostatně. Tak jako pupečníková krev získaná z pupečníku, i tato pupečníková krev obsahuje zejména krvetvorné (hematopoetické) kmenové buňky a mezenchymální kmenové buňky, které se dokáží diferencovat na buňky širokého spektra tkání. Využití pupečníkové krve: zde.
Placentární krev se odebírá v rámci typu odběru PRÉMIUM. Takto je možné získat až o 40 % více kmenových buněk ve srovnání s odběrem typu CLASSIC a tím zvýšit šanci na záchranu života při případné transplantaci.
Pupeční šňůra (pupečník) spojuje dítě s placentou a matkou. Pupeční šňůrou procházejí 3 cévy, které jsou obaleny ve Whartonovém gelu – průsvitné želatinózní hmotě. Tyto cévy zásobují plod okysličenou krví z placenty bohatou na živiny.
Pupečník je bohatým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk, které se dokáží diferencovat na buňky širokého spektra tkání. Mezenchymální kmenové buňky jsou pravděpodobně nejslibnější typ buněk pro buněčnou terapii, regenerativní léčbu poškozených orgánů a léčbu různých onemocnění.
Nejdůležitějšími benefity pupečníkové krve jako zdroje krvetvorných buněk v porovnání s ostatními zdroji (kostní dřeň a periferní krev) je, že její buňky nejsou zatíženy onemocněními získanými během života, léčbou či procesem stárnutí a jejich lepší schopnost dále se dělit. Pupečníková krev obsahuje kromě krvetvorných kmenových buněk i takzvané mezenchymální kmenové buňky, které se dokáží diferencovat na buňky širokého spektra tkání.
Je zmražená a připravena k okamžitému použití, není třeba plánovat a realizovat odběr. Navíc, vlastní pupečníková krev může být využita i v případech, kdy se po propuknutí nemoci už vlastní buňky získat nedají – například při selhání kostní dřeně.
Pupečníková krev:
Regenerativní medicína je oblastí medicíny, která se zabývá obnovou poškozených tkání a orgánů. Poměrně novým a slibně se vyvíjejícím směrem v této oblasti je využívání buněk pupečníkové krve a tkáně pupečníku. Úspěšně pokračuje výzkum klinické aplikace kmenových buněk při mnoha kardiovaskulárních či neurodegenerativních onemocněních, jakými jsou například dětská mozková obrna, autismus, traumatické poškození mozku a páteře a jiných. To, na co se regenerativní medicína zaměřuje, je nejen zlepšení zdravotního stavu pacienta, ale i zlepšení kvality jeho života, což je mimořádně důležité.
Kmenové buňky, které lze získat při narození dítěte – tedy z pupečníkové krve a tkáně pupečníku, patří také mezi “dospělé” kmenové buňky. Nepředstavují etický problém ani při jejich léčebném použití či výzkumných účelech. Regenerativní medicína by měla být jednou z prioritních oblastí podpory EU i jednotlivých členských států.
S cílem ověřit bezpečnost a účinnost nové léčby se provádějí dlouhodobě monitorovány klinické studie, které podléhají přísným pravidlům a kontrolám po celou dobu trvání. Každá klinická studie má svůj protokol, jde o dokument, který popisuje, co všechno se bude dít s pacientem, jaké vyšetření podstoupí, jaké jsou cíle klinické studie. Podle něj lékaři provádějí léčbu.
Díky klinickým studiím se otevírají nové možnosti léčby. Může jít o rozšíření již existující léčby nebo zavedení nové léčby při dosud neléčitelných onemocněních. Klinické studie tak představují velký přínos pro samotné pacienty, protože prostřednictvím nich získávají přístup k inovativní léčbě.
Přečtěte si o současném využití pupečníkové krve a tkáně pupečníku v klinických studiích probíhajících po celém světě.
Ne. Odběr pupečníkové krve či tkáně pupečníku je zcela bezbolestný a bezpečný, provádí se tehdy, když je už o dítě i maminku postaráno. V době odběru pupečníkové krve je již pupeční šňůra přestřižená a sesvorkovaná a dítě je v péči pediatra. Odběr není nepříjemný či bolestivý ani pro matku, ani pro dítě. Odběr v žádném případě nezasahuje do standardního průběhu porodu. Při porodu je však vždy prvořadou povinností lékaře postarat se o zdraví a bezpečí matky a dítěte. Proto je na jeho zvážení, zda v případě komplikací odběr zrealizuje.
Odběr pupečníkové krve vykonává porodník nebo vyškolený zdravotnický personál po porodu dítěte, po přestřižení a sesvorkovaní pupeční šňůry ještě před porodem placenty. Pupečníková krev se odebírá do sterilní soupravy, jehlou se napíchne pupeční žíla a gravitací se nechá vytéci krev z pupečníku do odběrového vaku. Při odběru PREMIUM se odebírá ještě krev přímo ze žil placenty, ale až po jejím porozeni.
Množství odebrané pupečníkové krve a /nebo placentární krve je opravdu individuální a závisí i na délce pupeční šňůry a od prokrvení pupeční šňůry a placenty. Odběr a jeho velikost neumíme jak my, tak ani porodníci, ani maminky ovlivnit.
Při odběru tkáně pupečníku se odebírá přibližně 10-15 cm samotné pupeční šňůry.
Ano. Přestřižení pupeční šňůry v době od porodu do 1. minuty má pouze malý dopad na kvalitu odběru. Přestřižení pupeční šňůry po 1. minutě má však za následek menší objem a nižší buňkovitost pupečníkové krve. Při delším dotepaní proto doporučujeme zvážit typ odběru PREMIUM (odběr krve i z povrchových žil placenty).
Čas přestřižení pupeční šňůry po porodu neovlivňuje odběr a vlastnosti odebraných buněk tkáně pupečníku.
Ano, může se to stát. Při porodu je prvořadou povinností lékařů postarat se o dítě a maminku, až potom o odběr pupečníkové krve.
Ano. Zkušenosti s odběry pupečníkové krve při císařském řezu nebo při porodu do vody jsou velmi dobré. Samozřejmě, zdraví dítěte a matky je důležitější než odběr pupečníkové krve. Proto se porodník v případě výskytu komplikací sám rozhodne, zda je možné odběr provést.
Ano. Pupečníková krev se odebírá i v případě, že maminka trpí během těhotenství na cukrovku, gestózu a jinými onemocněními. Odběr se neprovádí pouze pokud má maminka během těhotenství dokázanou infekci HIV, syfilis, hepatitidu B nebo C.
Ano, má. Dvojčata mohou být dvojvaječná, a tedy nikoli geneticky shodné, proto i pupečníková krev těchto dětí se může lišit. V případě jednovaječných dvojčat jsou také výhodnější dva odběry, protože může nastat situace, že by obě děti potřebovali pupečníkovou krev.
Pokud Vám lékař naordinoval léčbu, je nezbytné, abyste ji ve vlastním zájmu a v zájmu Vašeho dítěte dodrželi. Z léků, které se ordinují těhotným ženám, žádný neovlivňuje kvalitu kmenových buněk v pupečníkové krvi.
Ano. V případě rozhodnutí se pro odběr pupečníkové krve pro vlastní uskladnění, je nejvhodnější se u nás registrovat cca 3-1 měsíc před porodem. Pokud byste to však nestihli, kontaktujte nás na naší bezplatné infolince 800 900 138 i v případě nástupu do porodnice. Před porodem se můžete rozhodnout pro provedení jakéhokoli typu odběru, jehož sada je na místě a následně po porodu Vám zašleme smlouvy a potřebné doklady k vyplnění. Musíte být však předem informována o provedení daného typu odběru a vyjádřit s ním písemný souhlas. Je třeba ústně požádat porodníka /personál o daný odběr.
Pokud odběr zvažujete a nejste rozhodnutá, doporučujeme se nezávazně registrovat nebo nám oznámit Váš předběžný zájem minimálně několik dní před porodem.
Do porodnice si nic nemusíte nosit, stačí ústní požádání o provedení odběru a podepsaný Informovaný souhlas. Po porodu se dořeší všechny formální záležitosti.
Pupečníková krev je zdrojem krvetvorných (hematopoetických) kmenových buněk, které se v současnosti využívají zejména při léčbě onkologických a hematologických onemocnění jako jsou leukémie, lymfomy, nádorová onemocnění orgánů, získané či dědičné poruchy krvetvorby, imunity či metabolismu a jiné. U většiny těchto onemocnění selhává krvetvorba v kostní dřeni. Při regeneraci kostní dřeně použitím krvetvorných kmenových buněk mluvíme o takzvané transplantaci krvetvorných buněk.
Pravděpodobnost použití vlastní pupečníkové krve je dána počtem transplantací krvetvorných buněk, které jsou prováděny. Do roku 2019 se pupečníková krev použila již více než 40 000krát. Pravděpodobnost podstoupení transplantace vlastních (autologních) krvetvorných buněk během života je 1:400. Tento výpočet udělali američtí vědci na základě výskytu jednotlivých chorob a frekvence jejich transplantací.* Do 20. roku života člověka je tato pravděpodobnost 1: 5000.
Výhoda vlastní pupečníkové krve je, že její buňky nejsou zatíženy onemocněními získanými během života, léčbou či procesem stárnutí a jejich lepší schopnost dále se dělit.
* Nietfeld et al “Biology of Blood and Marrow Transplantation, 14: 316-322,2008; Lifetime Probability of Hematopoietic Stem Cells Transplantation in the US.
Při transplantaci krvetvorných buněk je jedním z důležitých parametrů transplantátu počet jaderných buněk. Koeficient počtu jaderných buněk na kg hmotnosti pacienta není přesně definován, obecně se v případě pupečníkové krve doporučuje limit> 2×107 jaderných buněk na kg pacienta. Tento koeficient však může být vyšší nebo nižší, v závislosti na konkrétním onemocnění.*
O počtu jaderných buněk vhodného transplantátu pro konkrétního pacienta rozhoduje transplantolog.
Vyšší hmotnost pacienta jako je tato “hodnota” neznamená automaticky, že se transplantát pupečníkové krve nemůže použít.
Zdroje krvetvorných kmenových buněk je možné kombinovat. Při vlastní nebo pupečníkové krve od sourozence existuje tedy možnost kombinace pupečníkové krve s kostní dření od stejného jedince.**
*http://www.scielo.org.mx/scielo.php? Pid = s0034-83762005000200027 & script = sci_arttext
Pokud mluvíme o oblasti regenerativní medicíny, kde se léčí různá poškození tkání (např. po úrazu) nebo neurologická onemocnění (jako např. dětská mozková obrna), v souvislosti s pupečníkovou krví, resp. tkání pupečníku se pohybujeme v experimentální rovině. Perinatální tkáně obsahují několik druhů kmenových buněk, jejichž účinnost je ověřována v klinických studiích. Druh kmenových buněk a jejich množství se v jednotlivých studiích mohou velmi lišit. Navíc, pupečníková krev obsahuje množství jiných složek kromě kmenových buněk, které mohou mít význam při léčbě různých onemocnění.
Zdroje krvetvorných kmenových buněk je možné kombinovat. Při vlastní nebo pupečníkové krve od sourozence existuje tedy možnost kombinace pupečníkové krve s kostní dření od téhož jedince.*
Pupečníková krev je zdrojem zejména krvetvorných (hematopoetických) kmenových buněk, které se v současnosti využívají zejména při léčbě některých hematologických a onkologických onemocnění, jako jsou leukémie, lymfomy, nádorová onemocnění orgánů, poruchách imunity či metabolismu. Krvetvorné kmenové buňky dokážou regenerovat kostní dřeň po jejím poškození a obnovit krvetvorbu po jejím selhání. Takový stav může být způsoben samotným onemocněním nebo po chemoterapii. Při regeneraci kostní dřeně použitím krvetvorných kmenových buněk mluvíme o takzvané transplantaci krvetvorných buněk, která se provádí při více než 80 různých onemocněních.
Momentálně probíhají i stovky klinických studií, ve kterých je zkoumán potenciál pupečníkové krve při onemocněních mimo tradiční rozsah onkologie nebo hematologie. Jedná se o tyto oblasti onemocnění: hemato (onkologické) onemocnění, poruchy imunity, neurologické či vaskulární onemocnění.
Při transplantaci krvetvorných kmenových buněk se standardně používají všechny krvetvorné buňky z jednotky pupečníkové krve, proto se jeden připravený transplantát standardně používá pouze jednou.
V případě uskladnění ve více vacích, jako je tomu u typu odběru PREMIUM (závisí na objemu odebrané pupečníkové krve) je možnost použít pouze jeden z nich. O tomto rozhodne ošetřující lékař.
Množení (expanze) krvetvorných buněk má za cíl vyřešit otázku omezeného počtu buněk v odběru, tedy zvýšení počtu buněk v transplantátu a celkově umožnit širší použití jedné jednotky pupečníkové krve nebo poskytnout příležitost k jejímu vícenásobnému použití. To zase může výrazně rozšířit použití kmenových buněk pupečníkové krve.
Množení (expanze) krvetvorných kmenových buněk má za cíl vyřešit otázku omezeného počtu buněk v odběru, tedy zvýšení počtu buněk v transplantátu a umožnit širší použití jedné jednotky pupečníkové krve nebo poskytnout příležitost k jejímu vícenásobnému použití. To zase může výrazně rozšířit použití kmenových buněk pupečníkové krve.
V současnosti existuje řada klinických studií*, ve kterých se již ověřuje účinnost a bezpečnost podání expandovaných krvetvorných kmenových buněk pacientům. Několik studií je již ve druhé a třetí fázi, což naznačuje, že použití expandovaných buněk by se mohlo v budoucnu stát i součástí klinické praxe.
Ano, při transplantaci krvetvorných buněk, které pocházejí od jiné osoby, je prvořadým kritériem kompatibilita v znacích mezi dárcem a příjemcem (HLA kompatibilita). Pravděpodobnost, že sourozenci budou 100% shodní, je až 25 %. Pravděpodobnost jejich 50% shody je 50 %-ní. Mluvíme tehdy o haploidentických sourozencích. Haploidentickí jsou i rodiče s dítětem, protože od každého rodiče dítě dědí polovinu genetické výbavy.
Pokud lékaři použijí k léčbě vlastní pupečníkovou krev dítěte, mluvíme o autologní transplantaci. Pokud by se použila krev pro sourozence, jde o alogenní transplantaci. Při některých onemocněních je možné použít vlastní buňky, u jiných lékaři preferují buňky od zdravého dárce. V případě pupečníkové krve sourozence je mnohem vyšší šance, že bude transplantát pro sourozence vhodný. Pravděpodobnost, že sourozenci budou 100% shodní, je až 25 %. Dopředu však nevíme, které z dětí by mohlo potřebovat pupečníkovou krev, a zda vlastní nebo od sourozence. Proto má smysl uskladnit ji pro všechny děti.
Rozdíl spočívá, především, v typu onemocnění. Při některých onemocněních se využívají vlastní krvetvorné buňky, u jiných je zapotřebí buňky od dárce. O tom, jaké kmenové buňky je vhodné použít, rozhodují ošetřující lékaři a doporučení. Seznam onemocnění naleznete zde.
Pokud máte uskladněnou pupečníkovou krev v rodinné bance, jste jejím výhradním vlastníkem a v případě potřeby je připravena na použití.
Pokud pupečníkovou krev darujete, provedete tak humánní čin, vzdáváte se však nároku na ni. Darovaná krev je majetek registru dárců a je určena pro nemocného pacienta kdekoli na světě. Může nastat situace, kdy by Vaše dítě potřebovalo pupečníkovou krev, kterou jste darovali do registru dárců, ale už byla použita při léčbě jiného pacienta.
Uskladnění pupečníkové krve v rodinné bance zaručuje okamžitý přístup ke kmenovým buňkám. Uskladněna pupečníková krev je připravena k použití, pacient nemusí být zatížen odběrem kostní dřeně. Navíc, kmenové buňky pupečníkové krve mají unikátní složení a kvalitu, odebírají se v době narození, jsou proto “čisté” – nezatížené onemocněním, terapií či procesem stárnutí organismu.
Důkladně propracovaný systém manipulace s pupečníkovou krví během zpracování znemožňuje záměnu transplantátů. Každý odběr pupečníkové krve se označuje dvojitým systémem značení. Pro každý transplantát existují dvě unikátní identifikační čísla. Rovněž se před konečným použitím standardně ověřuje genetickými testy identita u nás uložené pupečníkové krve a osoby, pro kterou se má použít.
Zpracovaná pupečníková krev se skladuje ve speciálních biologických kontejnerech v tekutém dusíku při teplotě do -196 ° C. Tento systém je plně nezávislý od dodávek elektrické nebo jiné formy energie. Množství tekutého dusíku a teplota v kontejneru se kontrolují monitorovacím systémem. Proti vandalismu jsou skladovací prostory zabezpečeny poplašným systémem napojeným na pracovníky a policii, přičemž samotné prostory jsou umístěny v areálu neustále hlídaném bezpečnostní službou.
V případě skladování pupečníkové krve je klíčové, aby si důležité buňky, které obsahuje, po rozmrazení zachovaly svou životaschopnost.
Dosavadní výzkumy uskladněných živých buněk ukazují, že kryokonzervace v tekutém dusíku udrží buňky životaschopné několik desítek let, či dokonce neomezeně.
Zajímavý je případ použití spermií při úspěšném umělém oplodnění, které byly uskladněny v tekutém dusíku až 40 let (článek zveřejněný v americkém Časopise asistované reprodukce a genetiky*). Tento případ potvrzuje, že dlouhodobě uskladněné buňky zmraženy v tekutém dusíku trpí jen málo nebo vůbec ne. Další studie související přímo s pupečníkovou krví porovnávali vzorky po několikaměsíčním a několikaletém uskladnění, přičemž kvalita pozorovaných vzorků se nelišila ani po více než 20 letech.** Na základě dosavadního výzkumu neexistuje na uskladněnou pupečníkovou krev lhůta expirace.
Pokud jste neobdrželi Certifikát ani po 1 měsíci, resp. 4-6 týdnů po porodu, zavolejte nám na bezplatnou infolinku 800 900 138. Certifikát posíláme doporučeně na Vámi uvedenou adresu na Smlouvě o odběru.
Na Certifikátu, který jste obdrželi přibližně měsíc po samotném odběru pupečníkové krve, se uvádí počet jaderných buněk. Schopnost kmenových buněk z pupečníkové krve usídlit se a obnovit krvetvorbu závisí na počtu (hustoty) jaderných buněk v transplantátu (jednotce pupečníkové krve).
Hustotu, resp. počet těchto buněk nemůže maminka ovlivnit. Nelze ji ani předem odhadnout (například, že pokud je xxx ml pupečníkové krve, tak bude xxx jaderných buněk).
Při samotné transplantaci krvetvorných kmenových buněk je rozhodujícím parametrem počet jaderných buněk v transplantátu v kombinaci s onemocněním, které se bude pupečníkovou krví léčit.
Banka pupečníkové krve Cord Blood Center má více než 20leté zkušenosti a je 2. největší bankou pupečníkové krve v Evropě. Naším klientům však nabízíme více než odběr a uskladnění pupečníkové krve. Naše vlastní podpůrné programy zahrnují: