V dnešní době, kdy se medicínské zázraky stávají stále dostupnějšími, nám příběh 2,5letého chlapce z Německa připomíná, že naděje nikdy neumírá.
Jednoho dne se tento malý chlapeček začal cítit špatně. Po několika dnech zvracení ho hospitalizovali a při operaci lékaři zjistili, že má zauzlení střev, což způsobovalo obstrukci a neustálé zvracení. Část střeva mu odumřela a vyústilo to ve vážnou infekci, která se krví rozšířila dál. Následkem toho došlo k zástavě srdce a trvalo 25 minut, než se u něj podařilo obnovit puls a krevní oběh. Přežít zástavu srdce delší než 13 minut je u malých dětí velmi vzácné.
A i když to chlapeček přežil, lékaři mu diagnostikovali trvalý vegetativní stav. Magnetická rezonance mozku odhalila vážné poškození kvůli nedostatku kyslíku. Lékaři konstatovali, že neurologická prognóza pacienta je velmi nepříznivá. Děti v tomto stavu mají omezené schopnosti vnímat okolí a komunikovat.
Zoufalí rodiče však chtěli vyzkoušet všechny možnosti léčby. Obrátili se na banku pupečníkové krve, kde byla uchovávána pupečníková krev jejich syna. Devět týdnů po zástavě srdce byla malému pacientovi podána vlastní pupečníková krev a následujících 40 měsíců u něj docházelo k postupným pokrokům.
První známky zlepšení byly zřejmé už po jednom týdnu. Chlapec, který předtím neustále brečel a neuměl reagovat na zvukové stimuly, přestal plakat a začal reagovat na zvuky.
Po dvou měsících byl propuštěn z rehabilitačního centra a jeho motorické schopnosti se výrazně zlepšily: vrátila se mu schopnost pohybovat se, uchopit předměty, žvýkat a polykat. Postupně se mu vrátil i zrak a sociální úsměv a dokázal vyslovit první slova, včetně slova „máma“.
EEG provedená po 5 měsících ukázala normální obraz mozkové činnosti. Chlapec navázal oční kontakt a začal komunikovat ukazováním na předměty, i když jeho expresivní řeč byla stále omezená.
Po 1 roce u něj bylo možné konstatovat další výrazné zlepšení motorických schopností, sociální interakce a kognitivních funkcí. Byl schopen sedět bez pomoci, i když potřeboval oporu při vstávání. Stále měl spastickou tetraparézu a další neurologické deficity, jeho pokrok byl ale evidentní.
Po 2 letech byl chlapec schopen samostatně jíst a s pomocí chodit. Jemná motorika se mu zlepšila natolik, že dokázal ovládat auto na dálkové ovládání. Jeho slovní zásoba se rozšířila a stále se zlepšovala.
Při poslední kontrole po 40 měsících byla jeho expresivní řeč lepší, měl slovní zásobu více než 200 slov a byl schopen skládat čtyřslovné věty. Dokázal se postavit a chodit s chodítkem.
Tyto pokroky se dají těžko vysvětlit jen intenzivní rehabilitací a podání vlastní pupečníkové krve může představovat doplňkovou léčbu dětské mozkové obrny po poranění mozku.
Tento příběh je o naději a odhodlání rodičů, kteří se nikdy nevzdali naděje na uzdravení svého syna.
Zdroje:
Jensen A. & Hamelmann E. First Autologous Cell Therapy of Cerebral Palsy Caused by Hypoxic-Ischemic Brain Damage in a Child after Cardiac Arrest—Individual Treatment with Cord Blood. Case Reports in Transplantation 2013; 2013:951827. doi:10.1155/2013/951827
