V posledních desetiletích se upřednostňovalo přerušit pupečník ihned po porodu. V současnosti se však o tom vedou debaty po celém světě. Zatímco například Světová zdravotnická organizace doporučuje přestřihnout pupečník 1 až 3 minuty po porodu, Americké sdružení porodníků a gynekologů doporučuje 30 až 60 sekund po porodu.
Odebrat nebo nechat dotepat? Vůbec by nemělo jít o soupeření
Molekulární genetička Dominika Valent Raffajová vysvětluje, že odběr pupečníkové krve a dotepání pupečníku by mezi sebou vůbec neměly soupeřit: „Oba mají svůj význam a měly by jít ruku v ruce. Když se miminko narodí, je s matkou spojené pupečníkem. Ten můžeme přestřihnout a podvázat do 20 sekund po narození, kdy se jedná o časné přerušení pupečníku. Nebo lze přistoupit k odloženému přerušení pupečníku, což je doba od 30 sekund po narození. Může se stát, že pupečník přestane tepat v okamžiku porodu placenty, ale může tepat i dalších pět minut. Je to velmi individuální,“ vysvětlila Valent Raffajová. Mnoho našich maminek vnímá dotepání právě jako odložené přerušení pupečníku. Zde je důležité vědět, že při odloženém přerušení pupečníku je možné provést odběr pupečníkové krve do 1 minuty. Není tím ovlivněna její kvalitu ani množství kmenových buněk, které umíme získat. Čas přestřižení pupečníku nemá žádný vliv na odběr dalších perinatálních tkání, které mohou rodiče pro miminko uchovat. Jedná se o tkáň pupečníku a placentu. Právě placenta je nejbohatším zdrojem kmenových buněk, které lze při porodu získat.
