Adresa: Konviktská 291/24, Praha
  Kontakt: 800 900 138

Nejnovější informace

Kmenové buňky – možnosti současného využití a výhled do budoucnosti

Den pupečníkové krve si každý rok připomínáme 6.  října. V roce 1988 se v tento den uskutečnila první transplantace pupečníkové krve na světě. Před rokem se u příležitosti tohoto výročí setkali v Bratislavě u kulatého stolu významní slovenští odborníci zabývající se kmenovými buňkami. Tématem diskuze bylo využití kmenových buněk v regenerativní medicíně včetně současných možností a vize budoucího využití. 

(Pokračování textu…)

Čtěte víc

Ve Španělsku byla patentována první umělá kost vytvořená z pupečníkové krve

Praha, 24. července 2013 – Regenerativní medicína, tedy využití kmenových buněk pro léčbu onemocnění, slaví další úspěch. Španělští vědci objevili způsob, jak vytvořit novou kost pomocí kmenových buněk z pupečníkové krve. Tento výzkum je nadějí pro ty, kteří trpí degenerativním onemocněním kostí nebo chrupavek, ale může být využit i k léčbě úrazů.

(Pokračování textu…)

Čtěte víc

Nové způsoby, jak zlepšit využití pupečníkové krve u dospělých

Využití pupečníkové krve jako zdroje hematopoietických kmenových buněk pro transplantaci je velmi výhodné.  V posledních letech vědci věnovali mnoho úsilí tomu, aby zlepšili využití jednotek pupečníkové krve pro transplantace u dospělých. Šlo o různé metody: expanze ex vivo hematopoetických kmenových buněk (HSC), přidání mezenchyálních buněk, vnitrokostní dodání HSC, infuze dvou štěpů pupečníkové krve nebo použití pupečníkové krve společně s kostní dření a metody zlepšení zachycení nebo přijetí štěpu. 

(Pokračování textu…)

Čtěte víc

Kosti z pupečníkové krve

Koncem července 2013 ohlásili španělští vědci zásadní objev. Po letech výzkumu na poli molekulární biologie a radiologie oznámili, že se jim podařilo vyvinout nový biomateriál, který umožňuje generování kostní tkáně. Jinými slovy, je schopný vytvářet umělé kosti – z kmenových buněk získaných z pupečníkové krve. (Pokračování textu…)

Čtěte víc

Využití tkáně pupečníku

Využití tkáně pupečníku   Mezenchymální kmenové buňky z tkáně pupečníku představují alternativu pro bunkovou terapii při regeneraci poškozených tkání organismu, tedy v oblasti regenerativní medicíny.    Většina klinických aplikací kmenových buněk z tkáně pupečníku je dnes experimentálních, v rámci klinických studií. Využívají sa u pacientů trpících na selhání jater, cukrovkou, sklerózou multiplex, poškozením srdečního svalu, […]

Čtěte víc

Tkáň pupečníku

Tkáň pupečníku   Pupečník (též “pupeční šňůra”) umožňuje transport krve z placenty k plodu a zpět. Tkáň pupečníku je želatinová hmota, která obaluje  pupečníkové cévy a společně s nimi tvoří pupečníkovou šňůru. Obsahuje kmenové buňky s unikátními vlastnostmi, které pocházejí z období raného vývoje dítěte. Nejdůležitějšími z nich jsou tzv. mezenchymální kmenové buňky. Nacházejí se […]

Čtěte víc

Nová možnost léčby dětí s cystickou fibrózou

Pre výskumníkov pracujúcich na nových možnostiach liečby cystickej fibrózy nastal veľmi významný čas na rozšírenie liečby tejto diagnózy. Za posledné štyri roky nechali na návrh CFA (Cystic Fibrosis Association) v Austrálii a na Novom Zélande odobrať a uskladniť pupočníkovú krv tým novorodencom, ktorí mali súrodencov s cystickou fibrózou. Iniciatíva vyšla z intenzívnej výskumnej skupiny pod vedením profesora Boba Williamsona z Melbourne univerzity. (Pokračování textu…)

Čtěte víc

Pupečníková krev novorozence zachránila bratra s rakovinou

Další úspěšná transplantace pupečníkové krve proběhla na Taiwanu. Krvetvorné kmenové buňky lékaři odebrali při porodu novorozence, jehož bratr trpěl nevyléčitelnou chorobou. Dvojročnímu chlapečkovi lékaři diagnostikovali akutní myelodní leukémii. Touto formou onemocnění trpí přibližně 20 % dětí s leukémií. Za těchto okolností byla jediná možnost léčby transplantace krvetvorných buněk.  (Pokračování textu…)

Čtěte víc

Pupečníková krev probrala chlapce z kómatu

Tisíce dětí utrpí každý rok poškození mozku s trvalými následky. Dvaapůlroční chlapeček s iniciálami L. B. byl v pořádku až do osudného dne, kdy se mu na několik minut zastavilo srdce. Následkem nedostatku kyslíku došlo k hypoxicko-ischemickému poškození mozku s devastující prognózou. Chlapec zůstal úplně ochrnutý, oslepl, ohluchl, upadl do bdělého kómatu. Jediným projevem života byl nepřetržitý nářek. Jeho šance na přežití byla pouhých 6 % a léčba neexistovala. (Pokračování textu…)

Čtěte víc