Dne 24.9.2013 byla v České republice poprvé odebrána tkáň pupečníku. Informovaly o tom na společné tiskové konferenci Thomayerova nemocnice, kde odběr proběhl, a rodinná banka Cord Blood Center, která tkáň pupečníku uschovala. (Pokračování textu…)
Adresa: Konviktská 291/24, Praha
Kontakt: 800 900 138
Pro rodiče
Nová klinická studie kmenových buněk pro léčbu mozkové příhody
„Mrtvice je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v USA a hlavním důvodem vážného a dlouhodobého těžkého zdravotního postižení. Proto by měl být přínos tohoto výzkumu významný pro zvýšení kvality života pacientů,“ řekl Dr. Sergej Bušnev, ředitel výzkumu z floridského Hospital Neuroscience Institute, kde nedávno oznámili začátek nové klinické studie. (Pokračování textu…)
Kmenové buňky – naděje pro léčbu epilepsie
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří epilepsie mezi nejčastější závažná onemocnění mozku. Epilepsie je chronické onemocnění, projevuje se náhlými a opakovanými záchvaty, které mohou nastat kdykoliv. Ačkoliv epileptika pomáhají mnohým pacientům záchvaty kontrolovat, na 30-40% lidí medikamentózní léčba neúčinkuje. (Pokračování textu…)
Přirozená oprava rohovky díky kmenovým buňkám
Léčba rohovkové slepoty je obzvlášť závažným problémem v rozvojovém světě, kde se vyskytuje mnoho případů poškození oka chemicky nebo úrazem, přičemž komplexní léčba pomocí transplantace nebo štěpů z plodové blány není pro většinu populace dostupná. (Pokračování textu…)
Léčba dětské mozkové obrny vlastní pupečníkovou krví
Středně těžká forma dětské mozkové obrny kvalifikovala Nelly Vadovičovou ze Slovenska do dvojitě zaslepené klinické studie v nemocnici Duke University Hospital v Durhamu, USA. Dívenka musela splnit i jiná kritéria. Jedno z nejpodstatnějších se týkalo kvality skladované pupečníkové krve.
Regenerační schopnost kmenových buněk z pupečníkové krve
Klinická studie dětí s mozkovou obrnou je na Slovensku první svého druhu
V Bratislavě se u příležitosti Dne pupečníkové krve, který si připomínáme 6. října, setkali u kulatého stolu s novináři významní slovenští odborníci zabývající se kmenovými buňkami. Tématem diskuze bylo využití kmenových buněk v regenerativní medicíně včetně současných možností a vize budoucího využití. Měli jsme tedy příležitost k rozhovoru s MUDr. Jaroslavou Payerovou, primářkou Kliniky dětské neurologie Dětské fakultní nemocnice Bratislavě. Tématem rozhovoru byla léčba kmenovými buňkami a připravovaná klinická studie dětí s dětskou mozkovou obrnou, jejíž je MUDr. Payerová hlavní řešitelkou.
Kmenové buňky – možnosti současného využití a výhled do budoucnosti
Den pupečníkové krve si každý rok připomínáme 6. října. V roce 1988 se v tento den uskutečnila první transplantace pupečníkové krve na světě. Před rokem se u příležitosti tohoto výročí setkali v Bratislavě u kulatého stolu významní slovenští odborníci zabývající se kmenovými buňkami. Tématem diskuze bylo využití kmenových buněk v regenerativní medicíně včetně současných možností a vize budoucího využití.
Mezenchymální kmenové buňky a osteoartróza
Téměř 20% klinických studií s mezenchymálními kmenovými buňkami je zaměřeno na onemocnění kostí a chrupavek. Z těchto onemocnění je osteoartróza nejrozšířenějším kloubním onemocněním a nejčastější příčinou invalidity. (Pokračování textu…)
Ve Španělsku byla patentována první umělá kost vytvořená z pupečníkové krve
Praha, 24. července 2013 – Regenerativní medicína, tedy využití kmenových buněk pro léčbu onemocnění, slaví další úspěch. Španělští vědci objevili způsob, jak vytvořit novou kost pomocí kmenových buněk z pupečníkové krve. Tento výzkum je nadějí pro ty, kteří trpí degenerativním onemocněním kostí nebo chrupavek, ale může být využit i k léčbě úrazů.
Nové způsoby, jak zlepšit využití pupečníkové krve u dospělých
Využití pupečníkové krve jako zdroje hematopoietických kmenových buněk pro transplantaci je velmi výhodné. V posledních letech vědci věnovali mnoho úsilí tomu, aby zlepšili využití jednotek pupečníkové krve pro transplantace u dospělých. Šlo o různé metody: expanze ex vivo hematopoetických kmenových buněk (HSC), přidání mezenchyálních buněk, vnitrokostní dodání HSC, infuze dvou štěpů pupečníkové krve nebo použití pupečníkové krve společně s kostní dření a metody zlepšení zachycení nebo přijetí štěpu.
Kosti z pupečníkové krve
Koncem července 2013 ohlásili španělští vědci zásadní objev. Po letech výzkumu na poli molekulární biologie a radiologie oznámili, že se jim podařilo vyvinout nový biomateriál, který umožňuje generování kostní tkáně. Jinými slovy, je schopný vytvářet umělé kosti – z kmenových buněk získaných z pupečníkové krve. (Pokračování textu…)
Využití tkáně pupečníku
Využití tkáně pupečníku Mezenchymální kmenové buňky z tkáně pupečníku představují alternativu pro bunkovou terapii při regeneraci poškozených tkání organismu, tedy v oblasti regenerativní medicíny. Většina klinických aplikací kmenových buněk z tkáně pupečníku je dnes experimentálních, v rámci klinických studií. Využívají sa u pacientů trpících na selhání jater, cukrovkou, sklerózou multiplex, poškozením srdečního svalu, […]
Tkáň pupečníku
Tkáň pupečníku Pupečník (též “pupeční šňůra”) umožňuje transport krve z placenty k plodu a zpět. Tkáň pupečníku je želatinová hmota, která obaluje pupečníkové cévy a společně s nimi tvoří pupečníkovou šňůru. Obsahuje kmenové buňky s unikátními vlastnostmi, které pocházejí z období raného vývoje dítěte. Nejdůležitějšími z nich jsou tzv. mezenchymální kmenové buňky. Nacházejí se […]
Příběh Nelly zaujal i česká média
Dne 19.6. se uskutečnila tisková konference rodinné banky pupečníkové krve Cord Blood Center CZ. I přes nedávné povodně a pád vlády, který se s termínem konference téměř přesně kryl, jsme mohli českým novinářům představit dobrou zprávu. (Pokračování textu…)
Nová možnost léčby dětí s cystickou fibrózou
Pre výskumníkov pracujúcich na nových možnostiach liečby cystickej fibrózy nastal veľmi významný čas na rozšírenie liečby tejto diagnózy. Za posledné štyri roky nechali na návrh CFA (Cystic Fibrosis Association) v Austrálii a na Novom Zélande odobrať a uskladniť pupočníkovú krv tým novorodencom, ktorí mali súrodencov s cystickou fibrózou. Iniciatíva vyšla z intenzívnej výskumnej skupiny pod vedením profesora Boba Williamsona z Melbourne univerzity. (Pokračování textu…)
