Address: Konviktská 291/24, Praha
  Kontakt: 800 900 138

Profesor Colin McGuckin, PhD. o léčbě kmenovými buňkami

Laboratoře Cord Blood Center Group navštívil přední světový vědec v oblasti kmenových buněk.

V březnu 2014 byl na pracovní návštěvě v laboratořích Cord Blood Center Group na Slovensku jeden z předních světových vědců v oblasti kmenových buněk Colin McGuckin. Jako první na světě vytvořil jaterní, nervové a pankreatické tkáně z kmenových buněk nacházejících se v pupečníkové krvi či v tkáni pupečníku. Dnes pracuje například na tvorbě kostí z autologních kmenových buněk pro děti, které se narodily s chybějícím patrem nebo s jeho rozštěpem. Je prezidentem Institutu pro výzkum buněčných terapií se sídlem ve francouzském Lyonu
Pro Cord Blood Center řekl několik podnětných myšlenek:

“Použití kmenových buněk se postupně stane standardním typem léčby více onemocnění. V některých evropských zemích je dnes použití kmenových buněk už relativně standardní léčbou například u lidí trpících degenerací kostí. Těmto pacientům lékaři odebrali kostní dřeň, získají z ní kmenové buňky, vypěstují z nich kostní tkáň a tu implantují do poškozené kosti. Je to velmi důležité zejména u pacientů, kteří mají problémy s koleny a bederními klouby. Taktéž už více jak 10-tisíc lidí v Evropě podstoupilo léčbu kmenovými buňkami získanými z kostní dřeně, kterou jim následně implantovali do srdce,”

Podle McGuckina je jedním z největších problémů výzkumu kmenových buněk fakt, že v některých zemích se mu nikdo nevěnuje.

“Ve většině Afriky, možná s výjimkou Jihoafrické republiky, ve většině Jižní Ameriky, ve velké části Asie a také v dost velké části Evropy neexistuje žádný výzkum v oblasti kmenových buněk. V našem institutu si uvědomujeme, že takový výzkum je drahý, časově náročný a vyžaduje hodně koordinace. Žádná evropská země si ho nemůže dovolit dělat samostatně. Jsme přesvědčeni, že ho musíme vykonávat na celoevropské úrovni, a proto se snažíme dát dohromady odborníky z celé Evropy, abychom jsme se mohli posunout od laboratorních testů ke klinickým studiím,”

vysvětlil odborník, který věří, že použití kmenových buněk bude v budoucnosti hrát významnou roli v léčbě mnoha onemocnění.

“Když jsem začínal s výzkumem kmenových buněk, dalo se, například, pomocí kmenových buněk z pupečníkové krve léčit jen pár onemocnění. V současnosti je to už víc jak 70 onemocnění, přičemž dalších 15 až 20 je momentálně ve stádiu klinických testů. Použití pupečníkové krve způsobilo revoluci v léčbě poměrně vážných, vrozených onemocnění, které se díky kmenovým buňkám dají úplně vyléčit. Pomocí kmenových buněk se dá léčit také leukémie anebo imunologické poruchy. Nemyslím si, že kmenové buňky budou všelékem, ale určitě v budoucnosti významně pomohou zlepšit kvalitu života lidí, kteří například překonali mrtvici anebo měli nějaký vážný úraz,”

uvedl McGuckin s tím, že léčba kmenovými buňkami se stává dostupnější i díky bankám, které skladují pupečníkovou krev.

“Založit takovou banku je velmi drahé. Ale čím je počet zemí, kde vznikají, vyšší a čím více lidí jich využívá, tím se léčba stává lacinější a tím pádem i dostupnější,”

vysvětlil.

Prezident Institutu pro výzkum buněčných terapií se také po dobu své návštěvy v laboratořích Cord Blood Center Group vyjádřil k nedávnému objevu japonských vědců, kteří oznámili, že kmenové buňky dokáží vzniknout i stimulováním krvinek kyselinou. McGuckin je však k tomuto tvrzení skeptický.

“Po dobu mé kariéry jsem už zažil mnoho lidí, kteří přišli s různými nápady jak získat kmenové buňky. Někteří tvrdí, že kmenové buňky se dají získat z jakékoli části těla, jiní zase říkají, že dospělá buňka se dá geneticky přeměnit na kmenovou, ale ve skutečnosti, jediný faktor, na kterém záleží, je počet kmenových buněk, který dokážete získat.
Kdyby technika získávání kmenových buněk stimulací krvinek kyselinou byla reálná, tak by se buňky žaludku, okolo kterých se nachází žaludeční šťáva, museli neustále měnit na kmenové buňky. Ale to se neděje. To také platí pro svalové buňky při pohybu anebo buňky v plících při potápění, když je v nich kyselé prostředí. A navíc, to, co se dá dosáhnout v laboratorních testech a co v praxi na lidech, jsou dvě rozdílné věci,”

dodal McGuckin.

“Tato návštěva je pro nás velmi významná. Chceme udržovat kontakty se světovou vědeckou špičkou, ke které Colin McGuckin patří. Je pro nás velkou inspirací,“

okomentoval pracovní setkání RNDr. Miroslav Kubeš, CSc., manažer pro výzkum a vývoj Cord Blood Center, který McGuckina se spolupracovníky po dobu dvou dní provázel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *