Dne 24.9.2013 byla v České republice poprvé odebrána tkáň pupečníku. Informovaly o tom na společné tiskové konferenci Thomayerova nemocnice, kde odběr proběhl, a rodinná banka Cord Blood Center, která tkáň pupečníku uschovala.
„Maminky se mě často ptají, jestli není odběr pupečníkové krve nebo tkáně pro dítě zátěží,“
podotkl primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Petr Kolek.
„Odběr tkáně pupečníku je, stejně jako odběr pupečníkové krve, pro matku i dítě naprosto bezpečný. Pupečníková krev i tkáň se odebírají až po přestřihnutí pupečníkové šňůry a dotepání pupečníku, takže dítě není o žádnou krev ochuzeno. V té době je už v péči neonatalogů,“
upřesnil primář.
Markéta a Finn Hansenovi
Markéta a Finn Hansenovi, jejichž synovi byla jako prvnímu tkáň pupečníku odebrána, vysvětlují svoje rozhodnutí:
„Chceme, aby náš syn měl v budoucnu k dispozici všechny možné léčebné postupy, a proto jsme se rozhodli pupečníkovou krev i tkáň pro něj uchovat.“
Mezenchymální kmenové buňky, které tkáň pupečníku obsahuje, se vlastnostmi a potenciálním použitím navzájem doplňují s buňkami z pupečníkové krve. Zatímco v pupečníkové krvi převládají krvetvorné kmenové buňky, používané zejména na léčbu hematologických a onkologických onemocnění, tkáň pupečníku je bohatým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk.
„Obsahuje jich minimálně desetinásobně víc v porovnání s pupečníkovou krví,“
vysvětluje vedoucí vědy a výzkumu Cord Blood Center RNDr. Miroslav Kubeš CSc.
„Jsou schopné přeměnit se na různorodé buňky anebo tkáně v lidském organismu, a proto představují obrovský potenciál pro vyvíjející se léčbu mnoha onemocnění v regenerativní medicíně.“
Ve světě probíhá několik desítek klinických studií, kde se účinnost buněk z pupečníku ověřuje při rozmanitých diagnózách – cirhóza jater, roztroušená skleróza, cukrovka, popáleniny, ale i diabetická noha či autizmus.
„Z mezenchymálních kmenových buněk se velmi lehce můžou vytvořit například buňky a tkáně kosti či chrupavky, nervy, hladké svaly, buňky srdcového svalu, kůže nebo jater,“
říká Miroslav Kubeš. Kromě regenerace tkáně se mezenchymální kmenové buňky z tkáně pupečníku klinicky zkoušejí i jako podpora při standardní transplantaci krvetvorných buněk.
Zleva: primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Petr Kolek, náměstek pro legislativu a právo Ministerstva zdravotnictví ČR – Mgr. Martin Plíšek, ředitel Thomayerovy nemocnice – MUDr. Karel Filip CSc., ředitel Cord Blood Center CZ – Ing. Peter Milan, vedoucí vědy a výzkumu Cord Blood Center – RNDr. Miroslav Kubeš, CSc.
Kmenové buňky nejsou jen předmětem studia v laboratořích. Stále častěji se využívají k samotné léčbě.
„Odběr pupečníkové tkáně vítám jako šetrný, přirozený a etický způsob získání kmenových buněk. Věřím, že uskladnění tohoto léčebného prostředku umožní našemu zdravotnictví léčit v budoucnu i nemoci, se kterými si dnes nedokážeme poradit,“
podotkl Mgr. Martin Plíšek, náměstek pro legislativu a právo Ministerstva zdravotnictví ČR. Upřesnil také, jaká je v současnosti legální situace transplantací pupečníkové krve odebrané a uskladněné v rodinné bance.
„Transplantace ze soukromého odběru je legální, pokud má soukromá banka pupečníkové krve adekvátní licenci, tak jako ji má společnost Cord Blood Center,”
řekl přítomným novinářům.
O prvním odběru tkáně pupečníku informovaly televize Prima, Barrandov a další média, jako je tyden.cz, lidovky.cz nebo odborné zdravotnické publikace.
