Tak blízcí, jak jen si bratři mohou být

Hned po narození zjistili lékaři u Josepha srpkovitou anémii. Tato nemoc deformuje červené krvinky, které nejen že pak nedokáží vykonávat svojí funkci, ale ucpávají cévy a zabraňují tak přístupu kyslíku a živin k orgánům a tkáním. Nemocní mívají záchvaty bolesti a málokdy se dožívají dospělosti. Malý Joseph trpěl vysokými horečkami, otékaly mu ruce a nohy a musel pravidelně docházet na transfuze krve. Jeho jedinou nadějí byla transplantace kmenových buněk. „Lékaři nám řekli, že náš syn tu s námi nemusí zůstat dlouho,“ vzpomíná na těžké období otec a dodává: „ani jsme nevěděli, zda se dožije puberty.“

Josephovi rodiče byli odhodlaní svému synovi pomoct. Rok strávili hledáním vhodného dárce kostní dřeně a později pupečníkové krve. Nakonec se na ně usmálo štěstí. Darlene otěhotněla. Manželé byli nadšení. Odběr plodové vody ukázal, že je miminko zdravé a je ideálním dárcem pro svého bratra Josepha. Pár minut po porodu odebrali lékaři pupečníkovou krev.

Před transplantací pupečníkové krve podstoupil Joseph chemoterapii, která zničila srpkovité buňky v krvi. Jeho lékař, dětský hematolog a transplantolog kmenových buněk Joel Weinthal, řekl: „Jen co jsme vysokými dávkami chemoterapie zničili nemocné krvinky, transplantovali jsme do těla kmenové buňky z pupečníkové krve dárce, které vytvořily úplně novou krev a imunitní systém bez srpkovité anémie.“ Isaacovy pupečníkové kmenové buňky byly transplantované jeho bratrovi 10. května 2002. „Asi dvacet dní po zákroku se najednou začal cítit a vypadat lépe. Vrátila se mu energie, byl na cestě k uzdravení,“ dodal nadšeně otec.

Od transplantace pupečníkové krve je Joseph zdravý a plný energie. Zbytek svého života prožije bez srpkovité anémie. Doma si chlapci spolu hrají, perou se a podle rodičů jsou si tak blízcí, jak jen si bratři mohou být.