Pupečníková krev se odebírá ihned po narození miminka, a to po podvázání a přestřižení pupeční šňůry, ale ještě před porozením placenty. Odběr maminku ani dítě nebolí a nijak neohrožuje! Po porodu placenty lze odebrat pupečníkovou krev i z ní.

(Pokračování textu…)

Odebraná pupečníková krev spolu s žilní krví matky a příslušnou dokumentací putuje z porodnice do laboratoře tkáňového zařízení. Tam se připravují kmenové buňky z pupečníkové krve ke zmrazení do tekutého dusíku.  

(Pokračování textu…)

Po kontrole transportních podmínek se vak s pupečníkovou krví označí pořadovým identifikačním číslem, čárovým a numerickým kódem a zaeviduje se do databáze. Vážením se zjistí čistý objem odebrané pupečníkové krve a stanoví se počet jaderných buněk a jejich životnost.

(Pokračování textu…)

Kryovak s pupečníkovou krví se vloží do ochranného kovového pouzdra a spolu s ostatními vzorky se umístí do zamrazovacího přístroje. Postupné zamrazování se uskutečňuje pomocí tekutého dusíku, dokud se nedosáhne požadované teploty -196°C. .

(Pokračování textu…)

Transplantát se vzorky je po zamrazení vyjmut z komory zamrazovacího zařízení a následně je přemístěn k uskladnění do předem označeného sektoru skladovacího biologického kontejneru. Transplantát je v biologickém kontejneru uskladněn až do doby propuštění k autologní transplantaci (použití pouze pro vlastní potřebu).

(Pokračování textu…)

Odběr pupečníkové krve se provádí po porodu miminka, může se provést i při císařském řezu, případně alternativním porodu. Odběr pupečníkové krve porod neprodlužuje ani nekomplikuje.

(Pokračování textu…)