Portál ParentsGuideToCordBlood každoročně aktualizuje přehled klinických studií, které využívají kmenové buňky z perinatálních zdrojů, ke kterým patří i pupečníková krev, tkáň pupečníku a placenta. To poskytuje pohled na aktuální směřování a potenciál buněčných terapií, které jsou stále významnou součástí medicínských inovací.
Kumulativní počet perinatálních studií v oblasti pokročilých buněčných terapií se za poslední dva roky, od konce roku 2021 do konce roku 2023, zvýšil o 17 %, z 891 na 1046. Graf 1 zachycuje stav do konce roku 2023.
Graf 1
Následující přehled (Graf 2 a Graf 3) zahrnuje diagnózy léčené v 538 studiích pokročilých buněčných terapií, které využívají perinatální zdroje a byly registrované v letech 2019-2023.
Graf 2 znázorňuje 108 studií, které využívají imunologické buňky z pupečníkové krve nebo placentární krve.
- Největší skupinou onemocnění je hematologie/onkologie, která zahrnuje 32 % (35/108) studií.
- Neurologické diagnózy, které představují 22 % (24/108) studií, obsahují neurologické komplikace spojené s porodem, jako je hypoxicko-ischemická encefalopatie a dětská mozková obrna či mozková příhoda a neurodegenerativní poruchy u dospělých.
- V kategorii předčasný porod (8/108) dominují s 63 % studie bronchopulmonální dysplazie (chronické plicní onemocnění, které vzniká v důsledku nezralosti plic a poškození jejich tkáně) a zahrnují další komplikace vyplývající z předčasného porodu, které nejsou neurologického charakteru.
Graf 2
Graf 3 znázorňuje 402 klinických studií, které využívají mezenchymální kmenové buňky z perinatálních zdrojů. Pupečníková krev byla základním zdrojem ve 4 % (17/402) těchto studií. Placenta nebo amniová membrána byly zdrojem buněk v 9 % (36/402) studií. Většina studií, 87 % (349/402), využívá mezenchymální kmenové buňky z tkáně pupečníku.
- Při seřazení na základě diagnóz byl nejvyšší počet indikací u COVID-19 a jiných plicních obtíží – 22 % (87/402).
- Druhou největší kategorii představují neurologické stavy – 12 % (50/402) a třetí jsou ortopedické studie – 11 % (44/402).
Graf 3
Poslední skupina zahrnuje 28 klinických studií, které využívají perinatální buňky, ale nejedná se o imunoterapeutické buňky ani mezenchymální kmenové buňky. V této různorodé kategorii využívá 50 % (14/28) studií amniové epitelové buňky, 21 % (6/28) používá amniovou membránu jako nosič pro jiné buňky a 18 % (5/28) používá endotelové buňky z cév pupečníku.
Tento přehled klinických studií pokročilé buněčné terapie ukazuje, že lékaři zkoumají pro léčbu různé typy perinatálních buněk se zaměřením na více diagnóz.
Zpracováno na základě zdroje: https://parentsguidecordblood.org/en/news/2024-update-how-many-clinical-trials-employ-perinatal-sources-stem-cells
