Využití pupečníkové krve z rodinnych bank ve světe čítá víc než 1000 použití, i když v České Republice zatím žádná autologní transplantace pupečníkové krve při standartní, nebo experimentální léčbě nebyla realizována.

Kmenové buňky – možnosti současného využití a výhled do budoucnosti

Den pupečníkové krve si každý rok připomínáme 6.  října. V roce 1988 se v tento den uskutečnila první transplantace pupečníkové krve na světě. Před rokem se u příležitosti tohoto výročí setkali v Bratislavě u kulatého stolu významní slovenští odborníci zabývající se kmenovými buňkami. Tématem diskuze bylo využití kmenových buněk v regenerativní medicíně včetně současných možností a vize budoucího využití. 

Dnes se kmenové buňky nejčastěji získávají z pupečníkové krve, kostní dřeně a tukové tkáně. Předmětem práce našich odborníků je například využití mezenchymálních kmenových buněk u nehojících se ran a náhrady tkáně po chirurgickém zákroku. Podobně se využívají i na pěstování kmenových buněk oční rohovky, které pomáhají pacientům s těžkým poškozením zraku po autonehodách nebo požárech. Na setkání zazněly i informace o připravované klinické studii, jejímž cílem bude využít potenciál vlastních kmenových buněk z pupečníkové krve u dětí s dětskou mozkovou obrnou. 

 
MUDr. Miroslav Mikolášik, poslanec Evropského parlamentu, který se setkání účastnil prostřednictvím video přenosu, zdůraznil přínos regenerativní medicíny využívající dospělé kmenové buňky a poukázal i na význam pupečníkové krve v této oblasti. Miroslav Mikolášik je spolupodpředsedou parlamentní pracovní skupiny pro bioetiku a vede aktuální diskusi o etických problémech v oblasti legislativy biotechnologií a medicíny. Kmenové buňky z pupečníkové krve mají podporu Evropského parlamentu. Jeho členové ve svém usnesení z 11. září 2012 vyzvali členské státy k tomu, aby se zaměřily na klinický výzkum kmenových buněk z pupečníkové krve v léčbě nehematologických onemocnění. Tyto buňky jsou mladé, nejsou zatížené nemocí, prostředím ani léčbou. Jsou zachované v čase „nula“ života jedince. Jejich potenciál množení je proto největší, což je velkou výhodou oproti jiným zdrojům kmenových buněk. V pupečníkové krvi, ale i v samotné tkáni pupeční šňůry objevujeme stále nové typy kmenových buněk. Proto dnes nikdo nedokáže přesně odhadnout, co všechno je zničeno, když tyto kmenové buňky skončí jako nepoužitý biologický odpad místo jejich uchování. 
 
Prof. RNDr. Ján Vojtaššák, PhD. (Fakulta zdravotnictví a sociální práce Trnavské univerzity) ve spolupráci se Slovenskou technickou univerzitou a klinickými pracovišti Lékařské fakulty UK zkoumal problematiku využití mezenchymálních kmenových buněk u nehojících se ran a náhradě tkání po chirurgických zákrocích. Ještě v roce 2002 řešil spolu se stomatochirurgy problém, jak nahradit pacientovi s karcinomem báze dutiny ústní ztracenou sliznici. „Byl to první pokus v oblasti tkáňového inženýrství. Použili jsme nosnou matrici – membránu, na kterou jsme usadili kmenové buňky pacienta a po aplikaci jsme dosáhli velmi dobrého výsledku. Pokračovali jsme v pomoci pacientům s diabetickou nohou. Komplikace jsme úspěšně řešili. V současnosti se v rámci grantu MZ SR snažíme použít mezenchymální kmenové buňky na zlepšení kvality života pacientů s rozštěpem patra a nevyvinutou maxilou.“ 
 
Mgr. Jana Dragúňová, CSc., vedoucí Laboratoře buněčných kultur v Centrální tkáňové bance při Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie LF UK a Univerzitní nemocnice v Bratislavě, je členkou Evropské asociace tkáňových bank (EATB). V laboratoři buněčných kultur Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie v čele s doc. MUDr. Jánem Kollerem a Mgr. J. Dragúňovou využívají unikátní metodu pěstování kmenových buněk oční rohovky. Pomáhají tak pacientům s těžkým poškozením zraku po autonehodách nebo požárech. V minulosti museli tito pacienti čekat na dárce. „Díky tomuto projektu vypěstujeme z jejich vlastní buněk povrchovou vrstvu rohovky (tzv. epitel rohovky). Na tomto projektu spolupracujeme s Oční klinikou SZU, kterou vede přednosta prof. MUDr. Andrej Černák, DrSc. Projekt realizujeme už šestý rok. Postupujeme tak, že ze zdravého oka odebereme několik kmenových buněk, potom je namnožíme a aplikujeme je do nemocného, poškozeného oka. Léčba je velmi úspěšná a výkony jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. Na pracovišti zkoumají i možnosti regenerace kůže po těžkých popáleninách právě pomocí kmenových buněk. 
 
Doc. MUDr. Ján Koller, CSc., přednosta Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie LF UK a Univerzitní nemocnice v Bratislavě, hlavní odborník MZ SR pro transplantaci tkání a buněk, člen Řídícího výboru Evropské komise pro tkáně v Bruselu uvedl, že kmenové buňky mají velkou budoucnost, ale i své zákonitosti. Při výzkumu a klinickém využití kmenových buněk je nutné dodržovat bezpečnost, aby se nevymkly kontrole.  „Stále jsme jen na začátku využívání kmenových buněk. Vlastně dnes ještě neumíme plně odhadnout všechny možnosti jejich využití při léčbě závažných onemocnění. Seznamujeme se s kmenovými buňkami a učíme se s nimi pracovat. Chceme využít jejich potenciál a vyhnout se problémům, které by mohly nastat neodborným zásahem. Jejich budoucnost se potvrzuje v léčbě neurologických, hematologických a onkologických onemocnění.“ V kombinaci s tkáňovým inženýrstvím bude možné vytvořit i složitější tkáňové struktury. V současnosti je to už například močový měchýř nebo trachea. Kmenové buňky z tukové tkáně se začínají využívat v rekonstrukční chirurgii při modelaci prsou. Budoucnost regenerativní medicíny závisí i na finanční situaci ve společnosti a dostatku zdrojů na výzkum a aplikaci. 
 
Jak uvedla MUDr. Jaroslava Payerová, zástupkyně přednosty Kliniky dětské neurologie DFN Bratislava, klinika patří mezi vysoce specializovaná pracoviště v oblasti neurologie na Slovensku. MUDr. Payerová je hlavní řešitelkou připravované klinické studie, jejímž cílem je využití potenciálu vlastních kmenových buněk z pupečníkové krve u dětí s dětskou mozkovou obrnou. „Je hodně neurologických, metabolických a degenerativních onemocnění, které postihují centrální nervový systém a progredují. Nadějí pro pacienta se stává podání kmenových buněk, které budou vytvářet to, co pacientovi chybí, nebo opraví poškození.“ Principiálně jsou kmenové buňky schopné navodit regeneraci organizmu a v případě mozkové obrny regeneraci mozkové tkáně. Je však nutné najít procesy a postupy. Věda jde kupředu a mnohé faktory, které jsou dnes na úrovní sci-fi, by mohly být v budoucnosti realizovatelné. K nejčastějším zdrojům, odkud se dnes získávají kmenové buňky, patří pupečníková krev, kostní dřeň, tuková tkáň, ale i tkáň pupečníku, obalu placenty a jiné. Rozdíly v jednotlivých druzích kmenových buněk jsou v možnosti jejich získání a jejich schopnosti napravit konkrétní poškození. Každý den se ve světové odborné literatuře objevují informace o dalších a dalších aplikacích kmenových buněk. Velmi rychle přibývá počet experimentálních vědeckých prací i klinických studií zaměřených na využití kmenových buněk (cca 700 evidovaných na www.clinicaltrials.gov). 
 
RNDr. Miroslav Kubeš, CSc., zástupce rodinné banky pupečníkové krve Cord Blood Center, je zodpovědný za výzkum a vývoj v rámci této společnosti a spolupracuje  na výzkumných projektech s významnými slovenskými institucemi. V nejnovější studii ve spolupráci s Ústavem experimentální onkologie SAV se věnuje vytvoření screeningové metody na diagnostiku preleukemických klonů v pupečníkové krvi. Projekt sleduje výskyt preleukemických klonů v pupečníkové krvi slovenských novorozenců. Výzkum je naplánovaný na tři roky. „Kmenová buňka by se dala přirovnat k pramatce všech buněk v těle. Mohou z ní vzniknout různé specializované buňky, protože v sobě má zakódovanou informaci obnovy a opravy. Během života nám pravidelně a automaticky obnovují kůži, krev, sliznice a jiné části našeho těla. Kmenové buňky se nacházejí po celém těle.“ Kmenové buňky z pupečníkové krve patří do skupiny dospělých kmenových buněk. Tyto buňky jsou vhodné na využití při onkohematologických onemocnění.
 
Během posledních let se ukazuje, že mohou být velkým přínosem i v oblasti regenerativní medicíny, např. při dětské mozkové obrně, získané hluchotě dětí, diabetu I. typu, revmatoidní artritidě, autizmu, Alzheimerově nemoci, úrazech páteře a jiných onemocněních. Právě buňky z pupečníkové krve jsou předmětem zájmu rodinné banky pupečníkové krve Cord Blood Center. Jednou z nejnovějších aktivit je příprava klinické studie, která sleduje účinky podání vlastní pupečníkové krve při dětské mozkové obrně. Tato studie se připravuje ve spolupráci s Klinikou dětské neurologie DFN pod vedením její primářky MUDr. Payerové. Cílem banky pupečníkové krve na Slovensku je umožnit co nejširší využití kmenových buněk z pupečníkové krve k léčebným i výzkumným účelům.

Infolinka

800 900 138

Potřebujete více informací? Máte konkrétní přání? Neváhejte se zeptat.

Kontaktujte nás

 

Videokanál

Videoarchiv

--> --> -->