Využití pupečníkové krve z rodinnych bank ve světe čítá víc než 1000 použití, i když v České Republice zatím žádná autologní transplantace pupečníkové krve při standartní, nebo experimentální léčbě nebyla realizována.

Laboratoře Cord Blood Center Group navštívil přední světový vědec v oblasti kmenových buněk

V březnu 2014 byl na pracovní návštěvě v laboratořích Cord Blood Center Group na Slovensku jeden z předních světových vědců v oblasti kmenových buněk Colin McGuckin. Jako první na světě vytvořil jaterní, nervové a slinivkové tkáně z kmenových buněk nacházejících se v pupečníkové krvi či v tkáni pupečníku. Dnes pracuje například na tvorbě kostí z autologních kmenových buněk pro děti, které se narodily s chybějícím patrem nebo s jeho rozštěpem. Je prezidentem Institutu pro výzkum buněčných terapií se sídlem ve francouzském Lyonu.
 
Pro Cord Blood Center uvedl několik podnětných myšlenek: „Použití kmenových buněk se postupně stane běžným léčebným postupem pro mnohé choroby. V některých evropských zemích je dnes použití kmenových buněk už relativně standartní léčbou například u lidí trpících degenerací kostí. Těmto pacientům lékaři odeberou kostní dřeň, získají z ní kmenové buňky, z těch vypěstují kostní tkáň a tu implantují do poškozené kosti. Je to velmi důležité zejména u pacientů, kteří trpí problémy s koleny a s bederními klouby. Také už více než deset tisíc lidí v Evropě podstoupilo léčbu kmenovými buňkami získanými z kostní dřeně, které jim byly implantovány do srdce.“
 
Podle McGuckina je jedním z největších problémů výzkumu kmenových buněk fakt, že v některých zemích se mu prakticky nikdo nevěnuje. „Ve velké části Afriky, možná s výjimkou Jihoafrické republiky, ve většině Jižní Ameriky, ve velké části Asie a též v dost velké části Evropy neexistuje žádný výzkum v oblasti kmenových buněk. V našem institutu si uvědomujeme, že takový výzkum je drahý, časově náročný a vyžaduje hodně koordinace. Žádná evropská země si nemůže dovolit dělat jej samostatně. Jsme přesvědčeni, že musíme vykonávat výzkum na celoevropské úrovni, a proto se snažíme integrovat odborníky z celé Evropy, abychom se mohli posunout od laboratorních testů ke klinickým studiím,“ vysvětlil McGuckin.
 
„Když jsem s výzkumem kmenových buněk začínal, dalo se pomocí kmenových buněk z pupečníkové krve léčit jenom několik málo onemocnění. V současné době je to více než 70 chorob, přičemž dalších 15 až 20 je momentálně ve stádiu klinických testů. Použití pupečníkové krve způsobilo revoluci v léčbě mnoha závažných vrozených onemocnění, které se nyní dají pomocí kmenových buněk zcela vyléčit. Díky kmenovým buňkám jsme schopni léčit například leukémii nebo imunologické poruchy.  Nemyslím si, že kmenové buňky budou všelékem, ale určitě v budoucnosti významně pomohou zlepšit kvalitu života lidí, kteří například překonali mrtvici nebo utrpěli vážný úraz,“ uvedl McGuckin s tím, že léčba kmenovými buňkami se stává dostupnější díky bankám, které pupečníkovou krev skladují. „Založit takovou banku je velmi drahé. Ale čím je počet zemí, kde vznikají, vyšší a čím více lidí je využívá, tím se léčba stává levnější a tím pádem i dostupnější,“ dodal McGuckin.
 
Prezident Institutu pro výzkum buněčných terapií se též během návštěvy laboratoří Cord Blood Center Group vyjádřil k nedávnému objevu japonských vědců, kteří oznámili, že kmenové buňky mohou vznikat při stimulování krvinek kyselinou. McGuckin je k tomuto tvrzení skeptický. „Během mé kariéry jsem poznal už mnoho lidí, kteří přišli s různými nápady jak získat kmenové buňky. Někteří tvrdí, že kmenové buňky se dají získat z jakékoli části lidského těla, jiní zase tvrdí, že dospělá buňka se dá geneticky přeměnit na kmenovou.  Podstatné ale je, kolik kmenových buněk dokázali reálně získat. Kdyby technika získávání kmenových buněk stimulací krvinek kyselinou byla reálná, tak by se buňky žaludku, kolem kterých se nachází žaludeční šťáva, musely neustále měnit na kmenové buňky. Což se neděje. To samé platí i pro svalové buňky při pohybu anebo pro buňky v plicích při potápění, kdy je v nich kyselé prostředí.  Navíc to, čeho se dá dosáhnout v laboratorních testech a co v praxi na lidech, to jsou dvě zcela odlišné věci,“ vysvětlil McGuckin.
 
„Tato návštěva je pro nás velmi významná. Chceme udržovat kontakty se světovou vědeckou špičkou, ke které Colin McGuckin bezesporu patří. Je pro nás velkou inspirací,“ uvedl RNDr. Miroslav Kubeš, CSc., manažer pro výzkum vývoj Cord Blood Center, který McGuckina se spolupracovníky po dobu dvoudenní návštěvy doprovázel.

Infolinka

800 900 138

Potřebujete více informací? Máte konkrétní přání? Neváhejte se zeptat.

Kontaktujte nás

 

Videokanál

Videoarchiv

--> --> -->